Očkování je účiný způsob, jak se chránit proti virovým a bakteriálním nákazám a vysokou proočkovaností populace zároveň nepřímo chráníme ty jedince, kteří z nějakých důvodů nemohou být očkováni. V ČR se povinně očkuje proti devíti základním onemocněním: záškrt, černý kašel, tetanus, dětská obrna, hepatitida B, onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae B, zarděnky, spalničky a příušnice. Vakcinace začíná v dětském věku. U dospělých je povinná a plně hrazená vakcína proti tetanu. Dále je pro určité skupiny pacientů hrazena vakcína proti pneumokokovi ( u osob nad 65 let věku, u lidí žijících v domově důchodců, u pacientů v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, osob žijících v domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem, pokud ale tyto osoby trpí chronickým onemocněním cév, srdce, ledvin nebo cukrovkou léčenou insulinem).

Dnes je ale na trhu celé spektrum vakcín, které si lze uhradit a je tak možné chránit se proti chřipce, klíšťové encefalitidě, žloutence typu A,B, pneumokokům, meningokokům, pásovému oparu, planým neštovicím, černému kašli, papilomavirům atd.

Kdy se nechat očkovat

V den očkování nesmíte být akutně nemocný, takže by jste neměli mít žádnou virozu, akutní zánětlivé onemocnění nebo akutní zhoršení chronického onemocnění, pro které jste již léčeni. Ideální je být zdravý aspoň 14 dní před plánovanou vakcinací.

V den podání očkovací látky by jste neměli vykonávat větší fyzickou zátěž, nepožívat větší množství alkoholu, vyvarovat se velkého stresu apod.

Odstup od předchozího a dalšího očkování musí být minimálně 2 týdny u neživých vakcín, u živých oslabených je to až 1 měsíc.

Nejčastější nežádoucí účinky vakcín

Mírný otok a bolestivost v místě podání vakcíny, které odezní většinou do 3 dnů, zvýšená teplota.

Vzácněji ( incidence na 1 z 80 000 podaných dávek) se objevují větší lokální reakce – výrazný otok v místě podání vakcíny, bolest, vytvoření abscesu, svalové kontraktury, nervové léze.

Velmi vzácně se objevují celkové reakce jako nechutenství, bolest hlavy, zvracení, průjem, horečka, po vakcinaci proti spalničkám spalničkový exantém a zduření lokálních uzlin, alergické reakce.

Komplikacím očkování lze účinně předcházet podáním vakcíny za výše uvedených podmínek  a dodržení fyzického šetření po aplikaci očkovací látky. Při horečce do 38,5 st se obecně nedoporučuje podávat léky na snížení teploty (paracetamol, ibuprofen apod.) pro možné snížení imunitní odpovědi na vakcínu. Pokud jste měli v minulosti po aplikaci vakcíny jakékoli komplikace, hlašte je předem.

Alergické reakce  (kopřivka, alergická rýma, ekzém, asthma), pokud se nejednalo o anafylaktický šok, nejsou přímou kontraindikací podání očkovací látky. Alergiky lze předem k vakcinaci připravit podáním antihistaminik den před očkováním, v den očkování a pak následující 2 dny po očkování. Také je vhodné neočkovat alergiky v pylové sezóně a v období vyjádřených alergických obtíží.

Vzhledem k riziku časných alergických reakcí a je nutné po každé aplikaci vakcíny vyčkat u nás v čekárně minimálně 30 minut. Riziko je sice malé, ale předem nelze určit, kdo může alergické projevy mít.

Očkování proti tetanu

Vakcinace proti tetanu je u nás plošně hrazena. Vakcíny máme trvale naskladněné na ambulanci, k vakcinaci proti tetanu se tedy nemusíte objednávat. Dle platné vyhlášky probíhá u dospělých do 60 let věku přeočkování po 15 letech, u starších 60 let po 10 letech. V případě úrazu jsou lhůty kratší v závislosti na termínu posledního očkování.

ALE: Národní imunizační komise schválila dne 2. května 2013 nový postup při přeočkování proti tetanu v dospělosti. Zásadní změnou je prodloužení dosavadních intervalů pro přeočkování z původních 10-15 let na 15-20 let.
Přeočkování proti tetanu se tak nově doporučuje provádět u dospělých osob do 60 let věku po 15-20 letech, u osob starších 60 let po 10-15 letech od poslední dávky vakcíny. Optimální věkové hranice pro přeočkování jsou 30, 50, 65, 75 a 85 let.

Přeočkování imunokompromitovaných osob je doporučeno nadále provádět po 10 letech. Doporučení pro očkování proti tetanu při úrazech, poraněních nebo nehojících se ranách se nemění a je prováděno v souladu s Vyhláškou o očkování proti infekčním nemocem.

Zatím tyto změny nejsou ukotvené v připravované novelizaci Vyhlášky č. 537/2006 Sb, ale u mladých, jinak zdravých už lze tolerovat i výše uvedené delší termíny pro aplikaci vakcíny proti tetanu.

Těhotenství ani kojení nejsou kontraindikací k očkování proti tetanu.

Chřipka

Akutní horečnaté onemocnění projevující se náhle vysokou horečkou, bolestmi hlavy, celého těla, únavou, až následně se přidává bolest v krku a kašel. Jedná se o virové onemocnění, proto zde antibiotika nemají účinek. Podávají se až při druhotné bakteriální infekci. Onemocnění odeznívá nejčastěji samo v průběhu 7 dnů. Chřipka ale může u rizikových skupin obyvatel vést k zápalu plic, zánětu srdce, nervové tkáně, u dětí často způsobuje záněty středouší a k dalším zánětlivým komplikacím až k úmrtí.

Proti chřipce se vakcinuje každoročně. Pro pacienty nad 65 let věku, u pacientů po splenektomii (odstranění sleziny) nebo po transplantaci krvetvorných buněk, u pojištěnců trpících závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem a u pacientů umístěných v léčebnách dlouhodobě nemocných nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, je očkování hrazeno zdravotní pojišťovnou.

Ideální je začít s vakcinací začátkem podzimu před vypuknutím chřipkové epidemie. Ochrana protilátkami v krvi nastupuje přibližně za 2 týdny po očkování, trvá následně 6-12 měsíců. Vakcína se připravuje podle viru chřipky z předcházejícího roku, proto nemusí být ochrana 100%, vir chřipky každoročně částečně mutuje, ale pokud i přes vakcinaci chřipkou onemocníte, průběh chřipky bývá daleko mírnější. Vakcína chrání jen před pravou chřipkou, ne před různými virozami, které se také projevují rýmou, kašlem, horečkami, bolením v krku atd. Pokud po vakcinaci onemocníte, nejspíše se nejedná o chřipku, ale o jiný typ viru, nebo byla vakcína podána už v inkubační době onemocnění. Vakcína sama o sobě nezpůsobuje onemocnění. Očkováním chráníte nejen sebe, ale i malé děti, seniory a jiné imunitně oslabené jedince ve svém okolí, na které chřipku dál nepřenášíte.

Klíšťová encefalitida

Onemocnění přenášené klíštětem (pozor i na nepasterizované mléko postižených krav apod. Nemusí se jednat o přímý přenos klíštětem.). Inkubační doba je 3-30 dní, nejčastěji 7-14 dní. Onemocnění probíhá většinou ve dvou fázích. V první se dostaví nespecifické příznaky, jako bolest hlavy, únava, horečky, bolesti svalů a kloubů, které po pár dnech samy odezní. Někdo se může po této fázi sám uzdravit, ale u některých jedinců probíhá onemocnění dál a nastupuje druhá fáze se silnými bolestmi hlavy, nucením na zvracení, zmateností, světloplachostí, napjatými svaly na šíji, třesem, rozvojem obrn. Na toto onemocnění neexistuje specifická léčba. To znamená léčba, která by zničila vir sám o sobě a vedla k úzdravě. Vir je zlikvidován jen vlastním imunitním systémem pacienta a léčba za hospitalizace spočívá v podávání podpůrných léků na potlačení příznaků onemocnění, léčba otoku mozku, zajištění dýchání v případě obrn v oblasti dýchacích cest, v péči o vnitřní prostředí atd. Onemocnění klíšťovou encefalitidou vede velmi často k trvalým následkům – poruchy soustředění, spánku, únavnost, obrny končetin, hlavových nervů, psychické změny atd.

Vakcinace je zde jedinou spolehlivou prevencí. Vakcinuje se celoročně, podávají se v úvodu 3 dávky (1.dávka ve zvolený den, 2.dávka za 1-3 měsíce nebo u zrychleného schematu za 14 dní a 3.dávka se podává za 5-12 měsíců). Ochrana nastupuje po 2.dávce vakcíny, proto je výhodnější začít s vakcinací už v zimních měsících. Přeočkování je nutné u všech 1 dávkou vakcíny po 3 letech a pak u osob pod 60 let věku vždy po 5 letech a u osob starších 60 let vždy po 3 letech.

Infekční žloutenka typu A

Je způsobená virem, který je poměrně odolný vůči vlivům zevního prostředí a nemoc se přenáší fekálně - orální cestou  zejména v kolektivech s horší úrovní hygieny. Prevencí je tedy důsledné mytí rukou a zabránit kontaminaci vody, potravin a předmětů  stolicí. Inkubační doba je 14 až 50 dnů. Onemocnění probíhá u dětí i bezpříznakově, u dospělých způsobuje chřipkovité příznaky, zažívací obtíže, zežloutnutí kůže a zvýšení jaterních testů až vzácně jaterní selhání. U nemocných je nutná hospitalizace a izolace, kontakty nemocných jsou sledované po dobu 50 dnů. Chránit se lze vakcínou proti žloutence typu A nebo kombinovanou vakcínou proti žloutence typu A a B. Standardně se podávájí 2 dávky v intervalu 0 a 6-18 měsíců. U kombinované vakcíny je nutné podání 3 dávek v intervalu 0,1 a 6 měsíců.

Infekční žloutenka typu B

Vir žloutenky typu B se přenáší jen parenterálně, t.j. krví nebo jinými tělesnými sekrety nemocné osoby. Riziko představuje i sexuální styk s nemocným, piercing, tetování kontaminovanými nástroji nebo kontaminované stříkačky u narkomanů. Nosiči viru je až 5% populace. Inkubační doba je 50 – 180 dnů. Akutní žloutenka typu B se projevuje bolestmi kloubů, únavou, různými formami vyrážky, může být přítomna zvýšená teploty nebo zežloutnutí kůže, ale není tomu tak u všech nemocných. Závažnost této nemoci spočívá v tom, že u části nemocných se může rozvinou chronický zánět jater a následně cirhoza jater.

Očkování proti žloutence je možné opět samostatnou vakcínou proti žloutence typu B a nebo kombinovanou vakcínou proti žloutence typu A a B.

Standardně se opět podávájí 3 dávky v intervalu 0,1 a 6 měsíců. Imunita proti žloutence typu B je pak doživotní.

Pneumokokové nákazy

Mezi tyto nákazy patří zejména zápal plic, hnisavý zánět mozkových blan, sepse, u dětí záněty středouší. Způsobuje je bakterie Streptococcus pneumoniae - pneumokok. Ta je nejčastějším původcem zápalu plic u dospělých lidí. Vakcinace je vhodná jak pro malé děti, tak pro dospělé. U dospělých se jedná zejména o chronicky nemocné pacienty s obecně oslabenou imunitou (diabetici, astmatici, pacienti s chronickým zánětem průdušek, kardiaci, onkologicky nemocní atd). 

Plně hrazena je vakcína pro pacienty starší 65 let a pro osoby umístěné v léčebnách dlouhodobě nemocných nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem. Vakcína, která se k očkování využívá nyní se podává pouze v 1 dávce a ochrana protilátkami by měla být trvalá. Přeočkování se neprovádí.

Meningokoky

Meningokoková meningitida – původcem onemocnění je bakterie Neisseria  meningitidis. Jedná se o zánět mozkových blan s velmi rychlým vznikem a závažným průběhem, kdy z plného zdraví (typicky po předchozí větší fyzické aktivitě – sport, návštěva diskotéky, nevyspání) se náhle objeví horečka, únava, zvracení, v řádu hodin dochází k poruše vědomí, k rozvoji krvácivých projevů na kůži a šoku s častým úmrtím i přes léčbu. Nejčastěji toto onemocnění postihuje dospívající, ale může se vyskytnout v jakékoli věkové kategorii.

Meningokoků je více typů, nějčastějšími původci onemocnění v ČR jsou typy B a C. Vakcín je více typů, ideální je nechat se očkovat vakcínou proti typům A,C,W135 a Y (1 dávka) a vakcínou proti typu B (2 dávky u dospělých).

Plané neštovice

Onemocnění způsobuje vir Varicella – zoster, zdrojem nákazy je člověk s aktivním onemocněním planých neštovic nebo s pásovým oparem. Většina lidí překoná plané neštovice v dětství a vir pak doživotně přetrvává („spí“) v nervových strukturách mozkových a míšních nervů, proto se pak může v období výrazného oslabení imunity stát, že se vir opět aktivuje a dojde k výsevu bolestivých puchýřků podél určitého nervu – vznikne pásový opar.

Vakcinace proti planým neštovicím je vhodná zejména pro osoby, které v dětství onemocnění nepřekonaly nebo nebyly v dětství proti této nemoci očkovány. V dospělosti je totiž průběh planých neštovic daleko závažnější, než v dětství a také představuje riziko pro plod těhotné ženy, která onemocní planými neštovicemi. Probíhající infekce může vést k závažnému poškození plodu nebo i k předčasnému porodu.

Vakcína se podává ve 2 dávkách v intervalu 0 a 6 týdnů až 3 měsíce. Jedná se o vakcínu ze živého oslabeného viru, proto se nesmí podávat v těhotenství nebo u pacientů s významě oslabenou imunitou. Rozestup mezi 2 dávkami musí být minimálně 4 týdny.

Pásový opar

Jedná se o bolestivé onemocnění způsobené stejným virem jako plané neštovice. Aktivací viru planých neštovic dochází k výsevu bolestivých půchýřů podél některého z nervů. Rizikem je vznik postherpetické neuralgie – bolestí v průběhu postiženého nervu i po odeznění kožních projevů nemoci. Závažný průběh může mít i výsev oparu např. v oblasti oka apod. Vakcína je doporučena osobám od 50 let věku. Pro mladší osoby není schválena. Podává se 1 dávka. Imunita by měla trvat cca 10 let. Vakcinace významně snižuje riziko vzniku pásového oparu, případně rozvoj postherpetické neuralgie.

Černý kašel

Je onemocnění způsobené bakterií Bordetella pertussis. Přenáší se kapénkovou infekcí z nemocného člověka. Děti jsou proti černému kašli v ČR vakcinované v rámci základního očkování, ale imunita netrvá až do dospělosti. Proto je vhodné nechat se proti této nemoci nechta přeočkovat minimálně 1x v dospělém věku cca mezi 20 - 65 rokem.  Pro dospělé je k dispozici jen kombinovaná vakcína proti černému kašli, tetanu a záškrtu. Vakcínu je možné podat nejdříve po 1 roce od posledního očkování proti tetanu nebo záškrtu.

Vakcína je doporučená ženám, které plánují těhotenství, blízkým rodinným příslušníkům novorozence (ideální je nechat se navakcinovat 4 týdny před narozením dítěte), osobám, které pečují o děti mladší 12 let včetně zdravotníků pečujících o takové děti.

Karcinom děložního čípku a kondylomata

Tato onemocnění způsobují papilomaviry (HPV). Těch je více typů, ale se vznikem karcinomu děložního čípku mají nyní prokázanou souvislost viry HPV 16 a 18. Kondylomata – bradavice v oblasti pohlavních orgánů – způsobují ještě typy HPV 6 a 11. Vakcína existuje proti virům typu 16 a 18, nebo proti všem 4 typům 6,11,16,18. Ideální je nechat se očkovat ještě před zahájením sexuálního života, protože promořenost populace těmito viry je vysoká. Proto je nyní v ČR vakcín proti HPV 16 a 18 hrazena dívkám ve věku 13.-14.let. U obou vakcín se podávají 3 dávky. Je možné nechat vakcinovat i muže.

Zdroj: Očkování v ordinaci všeobecného praktického lékaře doporučený postup - Novelizace 2013, J.Havlík et al.: Infekční nemoci, druhé vydání, vydavatelství Galén, 2002, www.vakcinace.eu

Nadstandardní očkování a očkování do zahraničí

(včetně poradenství, certifikátů a mezinárodního očkovacího průkazu) minimálně 6 týdnů před plánovaným datem odjezdu Vám provedou v specializovaném očkovacím centru:

CENTRUM OČKOVÁNÍ A CESTOVNÍ  MEDICÍNY JIHLAVA, Avenier a.s.
Poliklinika DORADUS
Mrštíkova 1133/30
586 01 Jihlava
Telefon: 800 123 321

Pozor, tyto služby nejsou hrazeny ze veřejného zdravotního pojištění.

Ordinace

MUDr. Jana Milková
+420 608 74 68 04
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.praktikpelhrimov.cz

Palackého 70, 393 01 Pelhřimov

IČZ 35 299 000
IČP 35 299 001

Společnost

Praktik Pelhřimov s. r. o.
IČ: 030 62 970

jednatel
MUDr. Jana Milková

sídlo firmy
Akátová 2376, 393 01 Pelhřimov

Partneři

AeskuLab a.s.
diagnostické laboratoře

Avenier a.s.
distribuce vakcín, očkovací centra

Domov pro seniory Pelhřimov
www.dpsp.cz

© 2019 Praktik Pelhřimov s.r.o. • Webdesign a redakční systém dodalo cr8.cz